BLOG Moniky White: Za designem, plážemi a historií na Peloponés

Delfy a západní část poloostrova

V Česku jsou velmi populární řecké ostrovy díky svým plážím a tak pevninské Řecko tolik lidí nenavštíví. Navíc asi málokdo si tuto zemi spojuje se zajímavým designem a současnou architekturou, které tentokrát objevovala Monika White na největším řeckém poloostrově Peloponés. Poznávací dovolenou si zde můžete příjemně propojit s pobytem na pláži až do konce října.

Z Prahy do Athén se dostanete přímým letem, to je první z mnoha výhod řeckého cestování. Abyste při poznávání kolébky naší civilizace byli flexibilní, je dobré si půjčit auto na athénském letišti, kde jsou nejen mezinárodní půjčovny aut, ale i řecké, které jsou cenově přívětivější.

Mýtické Delfy a okolí

Klasickou branou na Peloponés je Korint, ale my jsme tentokrát zvolili severozápadní cestu, kde jsme si jako první zastávku naplánovali městečko Itea ležící kousek od Delf. Dorazíte tam z athénského letiště asi za dvě hodiny. Je zajímavé, že cesta vede přes několik lyžařských středisek, samotné Delfy se nachází hned vedle největšího řeckého lyžařského rezortu Mount Parnassos. Možná si vybavíte  pařížský Montparnasse  – ano, byl pojmenován po mýtickém Parnasu zasvěceném Apollonovi a jeho múzám.

S manželem jsme si chtěli po náročných pracovních měsících co nejdřív užít moře, proto jsme si v Itea z hotelu Trocadero udělali 3 dny základnu na objevování okolí. Kromě krásného výhledu z hotelu, který je přímo na pláži, si hlavně užíváme plavání v moři, které mě vždy spolehlivě nabije nejen po ránu, ale i poté, co se vracíme po celodenních výletech. V hotelu je možné si zdarma půjčit kola a projet se po  okolí, které je na Řecko nebývale rovinaté.

Autem jsme z Itea v Delfách za dvacet minut. Přístupová cesta, která se vine Apollonovým olivovým hájem, vás ohromí svojí atmosférou – olivovníky jsou zřejmě tisícileté. Delphy byly po celou dobu trvání antiky považovány za centrum světa a dodnes má archeologické naleziště chráněné Unescem úžasnou atmosféru: Dramatický výhled ohraničený horami a údolím směrem k moři se za tisíciletí nezměnil. Líbí se nám, že jsou zde památky velmi přístupné – na rozdíl třeba od Olympie lze jimi procházet nebo se jen zastavit a vnímat genius loci. Pro milovníky architektury je nutností vidět Tholos - kruhovou stavbu, která je již od starověku považovaná za zosobnění dokonalosti.

Muzeum v Delfách je po Athénách a Olympii nejvýznamnějším v Řecku. Fantastické je, že zde vidíte exponáty na místech, kde se našly. Oranžová barva na stěnách je šik a působí překvapivě dobře jako pozadí exponátů. V období veder doporučuji návštěvu klimatizovaného muzea po obědě, který si také můžete dát v podobě sendviče i v muzejní kavárně. Archeologický areál je dobré si projít brzy zrána, když je ještě snesitelně a nejsou zde autobusy plné turistů. Na celé Delfy vám tak stačí jeden den.

Nejkrásnější kavárnu provozují mniši v Osios Lukas

Kousek od Itea je také jeden z nejvýznamnějších byzantských klášterů v Řecku ( a že jich tam je!) - Osios Lukas, který je rovněž chráněný Unescem. Chrám blahoslaveného Lukáše je fantastickou ukázkou recyklace materiálů: Ve zdivech vidíte řecké a římské nápisy, sloupy jsou sestavené z různých dórských a korintských kusů. Zlaté mozaiky, nádherné dlažby a fresky připomínají San Marco v Benátkách. Mým „tajným“ typem je ale kavárna, kterou provozují místní mniši. Kromě úžasného výhledu nás fascinuje, že sedíme na původních antických hlavicích a nohy od stolu jsou z kusů prastarých sloupů. Prostě recyklace! Pro nás to je jednoznačně jedna z nejkrásnějších kavárna na světě. Mniši jsou navíc podnikaví a prodávají řadu zajímavých místních produktů od medu přes koření až po kosmetiku Olivolio z oslího mléka, které jsem neodolala.

Malebné Galaxidi se skvělými restauracemi a butiky

Dalším zajímavým přístavním městečkem, 10 minut od Itea, je malebné Galaxidi. V 19. století bylo bohatým rejdařským centrem Řecka, což je i nyní zřejmé z pohledu na domy vybuované ve výstavním klasicistním stylu. Dnes je víkendovou destinací movitých Athéňanů - je krásně opravené a najdete zde zajímavé restaurace i butiky. Výběr na večeři je velký, ale já doporučuji naši oblíbenou Maritsu.  Zažijete nádherný západ slunce s výhledem na přístav a skvělé jídlo.  Jako bonus navíc je mimořádná architektura a interiér: moderní, ale přitom zajímavě vycházející z klasických řeckých kořenů. Sloupy z přírodního dřeva, betonová stěrka, ratanová světla, ale přitom tradiční proporce. Obdobně jídlo – řecké, ale s moderním šmrncem. Pokud při pohledu na místní šik obyvatele máte pocit, že potřebujete doplnit šatník, doporučuji butik s oblečením Ammos, který je přímo v přístavu. Majitelé prodávají řecké a italské značky a dovedou poradit s výběrem. Najdete ho také na instagramu.

Deximenes – perla mezi designovými hotely

Po pevninské předehře se vydáváme k hlavnímu cíli cesty, na Peloponés, přes most Rio-Antirio, který je druhý největší v Evropě. Architektonický div se svými 2 880 metry se impozantně klene přes Korintský záliv a již samotný přejezd je pro nás zážitkem.

Jako další destinaci jsme zvolili hotel Deximenes, který jsme znali z časopisů a dlouho jsme ho toužili navštívit. Pro všechny milovníky designu, zejména zrehabilitovaných industriálních objektů, to je must-see! Totální brownfield, kde byla stará továrna na výrobu vína včetně zanedbaných vinic, se podařil mladým majitelům za pomoci slavného aténského studia K zrehabilitovat s maximálním využitím demoličního materiálu. Na recepci ostatně můžete vidět dokumentární film o celé rekonstrukci. Vše je zde zrecyklované a trvale udržitelné, brutalistický styl zjemňují rafinované doplňky a zahrada s vodní nádrží. Originální betonové stěny v pokojích doplňují skleněné příčky v kovových rámech a dlažba z terazza. Každý bungalov má svoji předzahrádku plnou trav, levandulí, rozmarýnu a centrem hotelu prochází nově osazená vinice. Díváme se na chodník a až po chvíli nám dochází, že jeho část je udělaná z původních vyříznutých dveří. Z původních kovových barelů jsou udělané konferenční místnosti, ve kterých se konají nejen mezinárodní sympozia a koncerty, ale můžete si je pronajmout i na svoji soukromou oslavu. Krásná privátní hotelová pláž je orientovaná na jihozápad a tak každý večer si užíváme západ slunce za nedalekým ostrovem Zakynthos. Duch místa doplňuje gurmánská restaurace servírující místní suroviny a lokální vína. Veškerý personál je oblečený v nádherných lněných oděvech místní značky. Podobně jako jsme před časem koncipovaly s Denisou Novou rezort Zuri na Zanzibaru, i zde si můžete oblečení koupit. Naprosto rozumím tomu, když v posledním čísle francouzské Elle nacházím Deximenes v redakčním výběru nejkrásnějších designových řeckých hotelů. Tento designový ráj je otevřený celoročně bez ohledu na koupací sezónu.

Olympia – památky, úžasné knihkupectví a ideální jachta

40 minut autem od Deximenes je starověké město Olympia, ve kterém vznikly olympijské hry. Vidíte zde na vlastní oči stadión, kde běhali starořečtí atleti nebo sochařskou dílnu, kde vznikaly dodnes ceněné sochy vrcholného klasického období. Pokud ale Olympii srovnám s Delfami, máte zde méně volnosti, zaměstnanci vám přesně vyměří trasy, po kterých se můžete a nemůžete pohybovat. Je to trochu továrna na masovou turistiku. Proto je velmi důležité přijít co nejdřív ráno a vyhnout se skupinám.

My jsme jako základnu pro návštěvu zvolili hotel přímo na místě – rodinný penzion Bacchus s nádherným výhledem a osvěžujícím bazénem. Být na místě nám umožnilo navštívit památky hned brzy ráno a vyhnout se davům. Osvědčilo se nám celý jeden den věnovat muzeím a druhý den venkovní prostory archeologické Olympie zkombinovat s procházkou po městě a koupáním na blízkém pobřeží v nově otevřeném hip klubu Beauvoir. Ten skvěle spojuje soukromou pláž, restauraci, bar a koncept store. Klub je další ukázkou, jak zajímavý je současný řecký design.

Pokud byste chtěli ve svých kulinárních zážitcích zajít ještě o stupeň výš, můžete si domluvit soukromé testování vín v sousední vinici Mercouri Estate, velmi oceňované znalci vína. V Olympii také nacházíme krásné knihkupectví Orphée, které je zároveň galerií. Propadáme nejen kouzlu mnoha knih, ale i majitele, zajímavého Řeka, se kterým se dáváme do řeči.

Jestli, stejně jako my, nemáte rádi velké davy lidí, doporučujeme místo, kde budete zaručeně sami a přitom uvidíte neuvěřitelně cenné exponáty: Muzeum historie antických olympijských her. Zřejmě fakt, že je ve stínu slavnějšího archeologického muzea Olympie, způsobil, že o něm skoro nikdo neví nebo si na něj nevyhradí čas. Je umístěné v zachovalé neoklasicistní budově z 19. století a my jsme si jeho návštěvu nesmírně užili.

V místním přístavu Katakalo pak můj muž obdivuje perfektní křivky ne Řekyň, ale retro jachty Christina Onassis, která slavné rodině již nepatří, ale krása jí zůstala. Místní Řekové mu dávají za pravdu. Já tenhle druh umění nedokážu ocenit, ale jsem ráda, že, jako vždy, si na našich řeckých cestách užijeme koktejl památek, designu, jídla, nákupů a příjemných rozhovorů se zajímavými místními lidmi.